Pracuji jako robot, ale nejsem robot

Možná se vám  stává, že vám někdo  zavolá a chce vám něco nabízet nebo dělat průzkum. Tito lidé vám přijdou otravní, ale věřte tomu nebo ne i v call centru se dá zažít hodně humorných chvilek. Nevěříte?Tak čtěte dál

Pracuji v call centru. Pracuji tady už pomalu rok. Jak se to stalo? Odpověděla jsem na zajímavý pracovní inzerát. Součástí pohovoru byl i zkušební hovor. Naštěstí šlo jen o dotazování lidí. Žádné nabízení zboží nebo produktů. První dny, jak to v call centru vypadá, byla docela vedle. Kukaň vedle kukaně. Hlub, brebentění. První dny jsem myslela, že prchnu. Po čase jsem zjistila, že na tom vlastně nic není. Člověk si vytvoří určitou rutinu a hlavně se otupí mozek. Nevnímá odmítání, nadávky i sprostá slova.

Časem jsem si našla i kamarádky, se kterými čas v call centru příjemně utíká. Mezi neexistujícími čísly se dá probrat mnoho věcí. Po čase si tedy cíleně sedám vedle oblíbených lidí. A nejen to, zdá se, že některým mužům jsem sympatická a ti vyhledávají místo vedle mě. V call centru se najdou i osoby, které jsou značně svérázné. Jejich hlas se rozléhá na celé call centrum.  Jeden náš supervizor prohlásil, že z toho vždy nemůže, když někdo říká na konci hovoru při rozloučení, přeji hodně zdravíčka pohody. A ten supervizor dodává a ať vám rostou jahody.

V callcetru panují i přísné zákony a nařízení. Přesně vymezený čas na přestávku, školení. Žádné flákání. Vytáčí se jedno číslo za druhým. Lidé vás většinou posílají ke všem čertům. Není však nouze i o to, že se chtějí seznamovat. Jednou jsem dokonce dostala návrh na sex ve třech. Když jsem po směně odcházela domů, jedna supervizorka se na mě zamyšleně dívala. Nevím, jestli můj hlas zní eroticky nebo je vábidlem na muže.

Je mi jedno, když mi lidé nadávají a posílají ke všem čertům.Nedovedete si představit, až do jakých míst může být člověk poslán a jaká slova si člověk vyslechne. Ve chvíli, když jdu domů, vypínám a všichni respondenti jsou mi volní.

Pracují zde studenti, maminky na mateřské nebo důchodci. Většinou jsou to lidé s velmi příjemným hlasem. Žádní stydlíni. Většina je velmi komunikativních. Práce je to velmi stresující. Kuřáci, proto velmi často odchází na cigárové pauzičky. A ti co nekouří, si dávají doping v podobě něčeho sladkého. Ještě, že nekouřím a nejím sladké. Byla bych dvakrát taková nebo bych měla rakovinu plic.

Někdy, když telefon dlouho vyzvání, hraje mi do sluchátek melodie. Hraje tam třeba Riana. Jaké překvapení, když to volaný zvedne a na druhé straně je člověk, kterému nedávno bylo 90 let.
Přesto mě pobyt a práce v callcentru baví a trošku i uspokojuje. Je to adrenalin a člověk si užije hodně legrace.Tak pozor na to, třeba zavolám příště právě vám.